Po kliknutí na link sa vám zobrazí úryvok z knihy vo formáte pdf

...Následně se začalo s vyvražďováním srbského obyvatelstva v Chorvatsku. Vedení Ustaša se nenamáhalo ani za mák tyto své cíle zakrýt. Když například 21.6.1941 se objevil páter františkánů SIMIČ se dvěma spolupracovníky na příkaz organizace Ustaša u italského vijenského velení v Knínu převzít civilní správu, byl tázán generálem na směry politiky. Na to odpověděl SIMIČ nelítostně:
,,Všechny Srby v nejkratším možném čase zabít. To je náš program. (154)
Ne tak radikálně se vyjádřil vůdce Ustaše Mile BUDAK, když v červenci 1941 vysvětloval v jedné řeči v Gospiči: „Jeden díl Srbů popravíme, jiný díl přestěhujeme a zbývající pokřtíme na katolickou víru a uděláme z nich Chorvaty!“ (155)
Především pravoslavní knězi byli organizací Ustaša krvavě pronásledováni. Za nespočetné ostatní zde jmenujem jen některé příklady:

Srbsko-pravoslavný patriarcha Gavrilo DOŽIČ a biskup Nikolaj VELIMIROVIČ byli zavlečeni do Dachau, kde byli internováni do konce války.

Metropolita DOSITEJ ze Zábřehu, města rezidence arcibiskupa STĚPANIČE a nuncia MARCONEHO, na mučidlech zešílel.

Biskupu PLATONOVI z Banjaluky byl zapálen oheň na prsou, pak vypíchnuty oči a odřezány uši, dříve než ho konečně probodli.

Podobné mučení musel vytrpět i kněz Branko DOBROSAVLEJEVIČ, byly mu odervány vous a vlasy a vypíchnuty oči, dříve než byl umučen k smrti.

Srbské obyvatelstvo bylo systematicky vyvražďováno. Během prvních šesti týdnů chorvatského státu bylo zabito 100.000 Srbů a Židů. Celá země byla pokryta sítí koncentračních táborů: Jasenovac, Jadovno, Pag, Ogulin, a v dalších místech, v nichž statisíce byly krutě zabity nebo umořeny hladem. Byly zřízeny dokonce koncentrační táboru pro srbské děti bez rodičů. Mnoho těchto dětí bylo zavlečeno do kněžských seminářů a klášterů, kde byly pokatoličtěny.
Masakry na srbském obyvatelstvu vyplynuly také z nacionálních motivů, v první řadě ustoupily na motiv církve. Od začátku do konce režimu ustašovců existovala úzká spolupráce mezi nimi a katolíckou církví.
Biskupové seděli jako zástupci v parlamentě,

na jehož sezení se často účastnil zástupce papeže jako pozorovatel,

kněz fungoval jako policejní šéf

a jako důstojník tělesné gardy PAVELIČE,

františkáni veleli v koncentračních táborech,

členové katolické akce byli často členové Ustaši

a dokonce jeptišky, dekorovány řády se zúčastňovaly slavnostních přehlídek.

Sám františkánský stipendista BRZICA povraždil svým speciálním nožem 1360 lidí.

Ve výčtu jmen lze pokračovat..