Po kliknutí na link sa vám zobrazí úryvok z knihy vo formáte pdf

...Kdybyste v Ježíšově době přišli kosmickou lodí nebo třeba jen jednoduchou helikoptérou, v jejich očích byste činili zázraky. Například umělým osvětlením při sestupu z nebe, jízdou v autě, sledováním televize nebo zabitím ptáka puškou, protože by nebyli shopni ihned pochopit mechanismus, který pohání vaše rakety, vidouce v tom „boží“ nebo nadpřirozenou sílu.
Správně říkáte, že mezi vámi a lidmi z Ježíšovy doby je stejný posun jako mezi námi a vámi. Ještě stále dokážeme dělat věci, které by byly ve vašich očích „zázraky“. Pro nejvyspělejší z vás to však tak docela „zázraky“nebudou, protože jste se pustili cestou vědeckého rozvoje už před několika desítkami let a hledáte příčinu jevů místo toho, abyste se naivně plazili po břichu, přinášejíce obětní dary.
Naše poznatky jsou však takové, že vy, ba dokonce ani vaši nejlepší vědci jste nemohli ani tušit, jak uskutečňujeme tyto „zázraky“. Několik mimořádně vyvinutých duchů by se možná nevyděsilo, ale davu se zmocnila panika. I když se tyto davy už ničemu nediví, přece jen je máme ještě čím překvapit. Je nutné, aby se dozvěděly, že existují bytosti, které stvořily jiné bytosti „ke svému obrazu“.
Stvořitelé se znovu objevují v sedmnácté kapitole Matoušova evangelia:
„... pojal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu do samoty. Tam se přeměnil před nimi a tvář mu zářila jako slunce a roucho jeho zbělelo jako světlo. A hle, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš a hovořili s Ním... ejhle, jasný oblak je zahalil a z oblaku se ozval hlas: Toto je můj milovaný Syn... Jeho poslouchejte.“...