....Ingersollovy brožury, z angličtiny přeložené zesnulým dr. Fr. Albertem již před válkou, jsou vtipnou, duchaplnou kritikou bible a církevního učení o zázracích. Je málo autorů, kteří by s takovým pronikavým důvtipem dovedli vyhledat rozpory a nelogičnosti, kterými se ,,svaté'' knihy hemží, kteří by jako on uměli pranýřovat veškerou barbarskou naivnost i teologickou prohnanost, uloženou v nich a kriticky rozebrat i vyvrátit jejich světový názor z hlediska dnešního, vědou osvíceného rozumu. Příležitostí k tomu biblické knihy poskytují více než dostatek. Byly psány lidmi, kteří prostě zapisovali příběhy a události, které sami neviděli, o nichž se dozvěděli pouze z doslechu. Zaznamenávali báje různých východních národů, jak se s různými obměnami tradovaly z pokolení na pokolení, zvyky, obřady a náboženské předpisy, jimž sami nerozuměli, protože pocházely z dob dávno minulých. V době, kdy byly zaznamenány, byl již jejich smysl a význam zapomenut. Mimo tehdy vědecké poznatky byly duševním majetkem nepatrné hrstky učených jednotlivců a nikdo se nestaral, odporuje-li vyprávění vědeckým faktům či ne. Nehledě na to, že tehdejší věda zahrnovala pouze geometrii a počátky hvězdářství, takže přírodní vědy v dnešním slova smyslu neexistovaly. Stávalo se také, že v dobách pozdějších, při opisování, byly vloženy odstavce, jež nepatřily vždy k obsahu kapitoly. Často dokonce byly v přímém rozporu s ním.
Dopouštěl by se však hrubého omylu, kdo by se domníval, že tyto prastaré knihy jsou opravdu jen snůškou nesmyslů a logických kotrmelců a rozporů. Zejména čtenář marxisticky vzdělaný se nesmí spokojit s pouhou vnější kritikou a zapomenout, že každé odvětví ideologie, ať náboženství nebo právní řády, umění či literatura, vůbec celý světový názor určité dějinné epochy, je pouze nadstavbou řádů hmotných, hospodářských, je podmíněn určitou skladbou soudobé lidské společnosti. Ptáme se tudíž, jak náboženství vzniklo, z jakých hodnotných společenských podmínek, jakou úlohu mělo v dějinách lidstva a jak se vyvinulo ve svou současnou podobu?
Bible (Starý zákon) je kronikou židovského národa v jeho barbarském stadiu. Vypravuje o Židech-kočovnících a pastýřích, o Židech v otroctví egyptských faraonů a v babylonském zajetí navzdory jejím nekritickým zprávám vědecká kritika odhalila mnohé její záhady, rozluštila mnohé zdánlivé nesmysly a dost se dozvěděla o mravech a společenských zřízeních starých Židů. Zkoumání ovšem probíhá s ustavičným zřetelem k jiným pramenům (posvátným indickým, perským knihám) i k výsledkům dosavadního bádání o životě primitivních divošských kmenů.
A tak se dovídáme, že náboženství starých Židů (a nejen jejich, ale všech barbarských kmenů), které se stalo základem křesťanských náboženských soustav – biblické knihy jsou ovšem křesťanským sektám posvátné…