Po kliknutí na link sa vám zobrazí úryvok z knihy vo formáte pdf

...Játra mají velice rozvinutou venózní soustavu. A to jak po délce, tak co se objemu týče. Dále se dělí na portální žílu a soustavu jaterních žil. Zvláštnost portální žíly spočívá v tom, že začíná a končí kapilárami. Jestliže jaterní arterie k výživě tkáně dodává dostatek krve bohaté na kyslík, pak portální žíla krev sbírá z celého žaludečního a střevního traktu a sleziny a představuje hlavní cévu určující funkci jater. Má jednu ze stěžejních anastomóz (přirozená jemná spojka mezi nervy, cévami apod.) s žílami konečníku: horní, střední a dolní. Díky těmto venózním spojením játra hrají velice důležitou roli v činnosti ledvin, sleziny, žaludku, srdce a dalších orgánů.
Z některých faktů vyplývá, že játry za jednu minutu průměrně protéká 1 500 mililitrů krve. Z nich 1 200 (80 %) portální žílou a 300 mililitrů (20 %) jaterní arterií. Krev, jež se do portální žíly dostává z různých částí dutiny břišní, se nemísí plně, nýbrž částečně a plyne jakoby odděleně. Připomíná to řeku, která, než se smísí s jinou, nějaký čas plyne samostatným korytem. V důsledku toho krev do různých částí jaterní tkáně proudí hlavně z rozmanitých úseků dutiny břišní. Krev sleziny teče více do levé části jater, od tlustého střeva zase směřuje do pravé.
Další zvláštností jaterního krevního oběhu, ve srovnání s jinými orgány, je daleko pomalejší tok krve jaterními cévami. Tlak v portální žíle se v porovnání s žílami dalších oblastí liší velkou silou – od 7 do 14 milimetrů rtuťového sloupce. Kromě toho je třeba vzít v úvahu, že proud krve v samotných játrech se mění vlivem ,,přisávání'' hrudníku a bránice.
Tvorba lymfy v játrech je velice intenzivní, neboť od 1/3 do 1/2 celkové lymfy těla pochází právě z nich.
Játra jsou současně orgánem trávicím, krevního oběhu a látkové výměny. S jejich funkcí je úzce spojena výměna sacharidů, tuků, bílkovin, vody, minerálů, pigmentů, vitaminů, hormonů. Realizují se v nich specifické, obranné a zneškodňující fermentační a vylučovací procesy, zaměřené na podporu stability vnitřního prostředí organismu. Tak se k jedovatým látkám přicházejícím z tlustého střeva – indol, skatol, tiramin – připojují kyseliny sírová a glukorulová – a vznikají méně jedovaté étericko-sírové kyseliny. Tato párová spojení vedou dál kanály očistné soustavy.
V souvislosti s výše uvedeným si podíváme na příklad uváděný dr. J. P. Šuvalovovou.
,,Jakmile se do krve dostanou jakékoliv cizorodé látky, kupříkladu uhličité části, játra je zcela pohltí. Pouze v případech, kdy je dávka cizorodých látek velká, objeví se i v jiných orgánech. Současně s tím se játra podílejí na látkové výměně nezávisle na trávení. Účastní se hemolýzy (rozpad elektrolytů, které už mají odslouženo), k níž dochází ve slezině a v krevním řečišti. Tento proces končí v játrech tvorbou žluči.
Je nutné také připomenout, že játra produkují močovinu. Tvoří se pouze zde a močovina, coby konečný produkt bílkovinné výměny, se vylučuje ledvinami.''…