Po kliknutí na link sa vám zobrazí úryvok z knihy vo formáte pdf

...Humánní zacházení se zvířetem, určeným pro stravu lidí odporuje skutečně logice celkového kontextu: Proč by měla být nutná péče o fyzické a psychické zdraví zvířete, které má být zabito? To by bylo stejně absurdní, jako snaha na smrt odsouzenému krátce před jeho popravou podávat drahé léky.
Kdo jí maso, způsobuje násilí. Zabíjení zvířat pro lidskou potravu je spojeno s násilím a násilí přináší pak další následky. Kdo je vegetariánem, zmenšuje míru násilí ve světě. Vegetariánsky žít je nezbytný předpoklad k tomu, aby tak žili i jiní, protože žádný člověk nemůže přesvědčit jiného o správnosti chování, které sám nepraktikuje.
Být vegetariánem znamená však ještě mnohem více. Kdo z etických důvodů nezabíjí, případně nenechává zabíjet zvířata, ten nezabíjí ani lidi. Mír a násilí ve světě začíná u nás samotných. Sami se rozhodujeme, zda přispějeme k násilí nebo k míru. S tímto rozhodnutím se setkáváme denně, snad právě v tomto okamžiku, u jídla. Při tom se rozhodujeme, zda pro nás necháme nebo nenecháme umírat jiné. Každý, kdo jí maso, je vrahem, podílí se na moři krve nespočetných zvířat, které se každý den prolévá.
Pro vegetariánskou, bezmasou stravu se vesměs uvádí dva důvody a sice zdravotní a morální. Zdravotní motiv pro bezmasou stravu se jeví poněkud egoistický, zatím co uváděný motiv morální je vysoce altruistický: Kdo ze zdravotních důvodů nejí maso, tomu jde především o vlastní blaho, zatím co těm, kteří nejí maso z morálních důvodů jde o blaho jiných, především o blaho zvířat a když se zastaví jejich masakrování, přispěje to i našemu dobru....